Jaroslav Hašek

Jaroslav Hašek (30.04. 1883 – 03.01.1923), český spisovatel, publicista a novinář, autor světoznámého románu „Osudy dobrého vojáka Švejka“.

Jako literát začíná Jaroslav Hašek drobnými povídkami, črtami a humoreskami, otiskovanými nejprve časopisecky, později pak i v knižní podobě – v roce 1912 vychází soubor „Trampoty pana Tenkráta“, poté následuje „Průvodčí cizinců a jiné satiry z cest i domova“ (1913) a „Můj obchod se psy a jiné humoresky“ (1915) – charakteristickým rysem povídek těchto souborů je Haškova negace mravních i literárních konvencí a vzpoura proti policejnímu a byrokratickému režimu.

Po první světové válce pak vycházejí Haškovy povídkové soubory „Dva tucty povídek“(1920), „Tři muži se žralokem a jiné poučné historky“ (1921), „Pepíček Nový a jiné povídky“ (1921) a „Mírová konference a jiné humoresky“ (1922).

Nejslavnějším a nejznámějším Haškovým dílem je ale román „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“ (4. svazky, 1921–23). Poprvé se postava Josefa Švejka, kterou snad netřeba nijak blíže představovat, objevuje již v roce 1912, kdy vychází Haškova novela zesměšňující rakouský militarismus „Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky“. Podruhé se pak Josef Švejk objevuje v době Haškova působení v legiích, kdy vzniká „Dobrý voják Švejk v zajetí“ (1917).

Světovou slávu si ale získává až třetí „švejkovská“ kniha, a to již zmíněné „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“, které začíná Jaroslav Hašek psát v roce 1921 v Lipnici u Světlé nad Sázavou. Kniha ale bohužel není dokončena, v roce 1923 Jaroslav Hašek uprostřed práce na Švejkovi umírá.